Znalci se ptají, ministerstvo odpovídá. A co z jeho odpovědí vyplývá?

09.01.2021
Doporučujeme poslechnout si odpovědi ministerstva na dotazy znalců zveřejněné formou tzv. podcastu.
Doporučujeme poslechnout si odpovědi ministerstva na dotazy znalců zveřejněné formou tzv. podcastu.

Na speciálních stránkách Ministerstva spravedlnosti pro znalce, znalecké kanceláře a znalecké ústavy se v úterý 5. ledna 2021 objevil první z více avizovaných "podcastů" (audionahrávek). V nich odpovídá ministerstvo na dotazy zaslané k novému znaleckému zákonu. Jde bezpochyby o záslužný a také poměrně moderní způsob komunikace. Co konkrétně jsme se ale v úterý o zavádění nového zákona do praxe dozvěděli?

Státní správa není na nový zákon zcela připravena ...

O fungování příslušných úřadů napoví už závěr nahrávky, kdy posluchači popřeje ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců JUDr. Martin Richter, Ph.D. "krásné vánoční svátky" (1:15:43). Nahrávka byla tedy zjevně natočena ještě před Vánocemi a před účinností nové právní úpravy. K veřejnosti se ovšem dostala až pátý den roku 2021.

V průběhu sedmdesáti minut se však posluchač dozví, že je více věcí, které se do ledna 2021 nepodařilo včas připravit. Konkrétně:

  • vytvořit nový seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů,
  • spustit elektronickou evidenci posudků,
  • vytvořit nové poradní sbory.

Pro znalce to znamená více prostoru na seznámení se s novou úpravou či možnost (dle ministerstva nutnost) používat starou znaleckou pečeť. Přitom některé znalecké kanceláře již iniciativně vytvořili novou znaleckou pečeť, aby dostály požadavku § 37 vyhlášky č. 503/2020 Sb. Podle tohoto ustanovení musí pečeť obsahovat označení "znalecká kancelář".

Nikdo ani nemusí zapisovat údaje o své znalecké činnosti do znaleckého deníku, protože ty byly zrušeny a elektronická evidence ještě neexistuje. Evidence má být spuštěna v 1. pololetí roku 2021. Do data zpřístupnění tohoto systému se podle ministerstva na znalce povinnost provádět zápisy do evidence posudků podle § 29 odst. 2 znaleckého zákona nebude vztahovat, a to v souladu se zásadou impossibilium nulla obligatio est (nemožné nezavazuje). Dokonce není nutné ani označovat posudky číslem, protože podle § 39 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 503/2020 Sb. se na titulní straně posudku uvádí pouze číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků. Samotné ministerstvo uvádí, že znalci do spuštění evidence nebudou povinni uvádět ve znalecké doložce číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků. Domnívám se, že ze zákona nevyplývá povinnost do evidence zapisovat údaje zpětně. Takže za první čtvrtletí nebude mít ministerstvo žádné informace o tom, kolik posudků bylo zadáno a komu.

Na evidenci posudků a novém seznamu znalců se teprve pracuje.
Na evidenci posudků a novém seznamu znalců se teprve pracuje.

Chybějící seznam podle zákona č. 254/2019 Sb. také fakticky brání tomu, aby se dosud nezapsaná osoba stala znalcem či znaleckou kanceláří. Oprávnění si nemůže stávající znalec ani rozšířit. Podle § 11 uvedeného zákona totiž oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců. Naštěstí se zřejmě podaří seznam vytvořit dříve, než první žadatelé absolvují potřebnou vstupní zkoušku.

Několik dotazů se týkalo vztahu starého a nového členění znaleckých oborů a odvětví. Ministerstvo nyní finalizuje převodovou tabulku, podle níž bude znalcům zapsáno do nového seznamu nové oprávnění. To nebude údajně ani zúženo, ani rozšířeno. Do té doby mají tedy všichni oprávnění pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb. (viz § 48 zákona č. 254/2019 Sb.).

... a znalce zajímá hlavně pojištění.

Celkem zodpovědělo ministerstvo 45 dotazů. Pokud chcete ušetřit čas, doporučujeme se seznámit s jejich praktickým přehledem a poslechnout si pouze odpovědi, které Vás zajímají. Odpovědi jsou stručné a srozumitelné. 

Je příznačné, že více než čtvrtina dotazů (12) se týkala povinného pojištění znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů,

Další významné obsahové okruhy jsou následující:

  • praktický výkon znalecké činnosti jako evidence posudků, použití pečetě apod. (8 dotazů),
  • fungování znaleckého ústavu: tj. zapsaných v II. oddílu (8 dotazů),
  • podmínek pro další fungování znaleckých ústavů zapsaných v I. oddílu: tj. znaleckých kanceláří (6 dotazů),
  • podmínek pro zápis do seznamu znalců, resp. rozšíření znaleckého oprávnění (6 dotazů),
  • a kontroly znaleckých posudků (3 dotazy).

Názory ministerstva zohledníme v našich publikacích. Na tomto místě lze potvrdit, že znalci musí být pojištění od 1. ledna 2021, přičemž ministerstvo požaduje doložit doklad o pojištění do 26. března 2021. To deklarovalo již dříve na svých webových stránkách. S tímto si ovšem dovoluji nesouhlasit. Ustanovení § 22 odst. 4 znaleckého zákona totiž stanoví povinnost znalce doložit ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu. Pokud ministerstvo tvrdí, že tento seznam neexistuje, tak tato lhůta nemohla začít běžet 1. ledna. Začne teprve běžet, přičemž nyní zřejmě nikdo neví přesný den, kdy bude seznam funkční. Přes tuto skutečnost raději splňte tuto povinnost v požadovaném termínu. Stejně ji neuniknete.

Podle ministerstva musí být pojištěn jak znalec, který má pozastavenou znaleckou činnost (to je zjevně legislativní chyba, resp. nesprávný výklad), tak znalec, který si znaleckou činností vydělá jen 10 000 Kč ročně (to je naopak správně). 

Nového zákona se nemají znalci bát.
Nového zákona se nemají znalci bát.

Znalce by mělo uklidnit, že ministerstvo v odpovědích opakovaně deklarovalo vstřícnost a jistou míru počáteční benevolence ve vztahu k plnění nových povinností. Dokonce v odpovědi na otázku č. 19 (od 24:10) zaznělo, že nebude ministerstvem postihováno, pokud bude posudek zadaný v roce 2020 vyhotoven i v roce 2021 podle staré úpravy. A to přesto, že správně by měl být i takový posudek zpracován podle právní úpravy nové. Je také pravdou, že posudek vyhotovený pro účely soudních a správních řízeních podle starého vzoru neobstojí. Posudky pro jiné účely (zejména v případech, kdy není znalecký posudek zákonem vyžadován a je zadáván pro zvýšení jistoty) by však tento problém mít nemusely.

Výsledný dojem z audionahrávky může být tedy pozitivní: na nedodělcích se pracuje a odpovědní pracovníci jsou si vědomi významu znalecké činnosti a faktu, že řada znalců si zpracováním znaleckých posudků nevydělává, nýbrž plní vyšší společenské poslání.   

Jakub Hanák


Fotografie z PxHere a mohamed hassan form PxHere.