Sankce za porušení znaleckého zákona: analýza rozhodovací praxe ministerstva spravedlnosti (část I.)

29.04.2024
Ministerstvo spravedlnosti už potrestalo téměř 70 osob za porušení znaleckého zákona. Anonymizovaná rozhodnutí jsou veřejně dostupná.
Ministerstvo spravedlnosti už potrestalo téměř 70 osob za porušení znaleckého zákona. Anonymizovaná rozhodnutí jsou veřejně dostupná.

Ministerstva spravedlnosti (dále jen ministerstvo) na svých webových stránkách postupně zveřejňuje rozhodnutí, kterými znalcům a znaleckým kancelářím uložilo sankci za porušení zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen znalecký zákon). Rozhodnutí jsou dostupná také v právním informačním systému Codexis.

Na konci dubna jich bylo zveřejněno přibližně sedmdesát (především z let 2022 a 2023), přičemž v databázi byla už i rozhodnutí z letošního roku. Porušení povinností bylo shledáno z různých důvodů, některé z nich však byly zastoupeny významně, jak ukazuje graf níže.

Data z E-justice, zpracování vlastní.
Data z E-justice, zpracování vlastní.

Neoprávněnému použití znalecké pečetí na listině, která není znaleckým posudkem (§ 28 odst. 8 znaleckého zákona), a neoznámení skutečností, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění (§ 24 znaleckého zákona) se podrobně věnovali kolegové v Bulletinu znaleckého práva č. 2 a 4 vydávaného elektronicky Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Zájemce lze proto na jejich závěry odkázat.

Formální nedostatky znaleckých posudků byly řešeny především ve starších rozhodnutích. Tehdy se totiž znalci ještě sžívali s novou právní úpravou, která požadavky na podobu znaleckých posudků významně zpřísnila a změnila.

Nesplnění stanoveného nebo sjednaného termínu zpracování znaleckého posudku je bohužel stále běžné. V některých případech je však dáno vcelku pochopitelnými důvody: stářím, zdravotními problémy a faktickou rezignací na výkon znalecké činnosti. V těchto případech byla většinou trestána absence komunikace znalce s orgány veřejné moci. Dobře to ilustruje případ (příkaz ministerstva ze dne 7. 12. 2022, č. j.: MSP-109/2022-OINS-SRZT/4), v němž okresní soud v roce 2022 ustanovil ke zpracování znaleckého posudku znalce v důchodovém věku, který poslední posudek zpracoval v roce 2009 (to však soud nemohl tušit, protože v té době ještě nefungovala elektronická evidence posudků). Znalec následně komunikoval e-mailem prostřednictvím své manželky a posudek nezpracoval. Ministerstvo správně uvedlo, že (1.) znalec mohl vypracování znaleckého posudku ze zdravotních důvodů odmítnout (viz § 19 odst. 2 znaleckého zákona), a již dříve (2.) měl písemně požádat ministerstvo o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, nebo trvale ukončit znaleckou činnost zasláním oznámení ministerstvu. Nic z toho však neudělal. Symbolickou pokutu ve výši 2 tisíc Kč musel tudíž zaplatit.

Velmi významná část (více než třetina) z těchto rozhodnutí se týká porušení povinnosti znalce vykonat znaleckou činnost s odbornou péči v oboru Ekonomika, odvětví Oceňování nemovitých věcí, případně věcí movitých.

Ministerstvo je podle § 35 odst. 2 znaleckého zákona (některá rozhodnutí se ovšem vztahovala k činnosti vykonávané ještě podle již zrušeného zákona z roku 1967) oprávněno prověřovat, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Je oprávněno posuzovat také věcnou správnost znaleckého posudku: kontroluje tedy zejména, jestli znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí (v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví). Poněvadž musí ministerstvo porušení povinnosti znalci prokázat, lze z rozhodnutí o přestupcích vyvodit, jaký postup zpracování znaleckého posudku považuje ministerstvo za správný: dostatečně odborný.

Nejen vlaky mají zpoždění, nebo vůbec nedojedou do cíle. Znalecké posudky jsou na tom obdobně.
Nejen vlaky mají zpoždění, nebo vůbec nedojedou do cíle. Znalecké posudky jsou na tom obdobně.

Harmonogram seriálu

  • V následující části, která bude publikována ve čtvrtek 2. května, se zaměřím na vhodnou formulaci znaleckého úkolu a zjišťování informací o relevantních nemovitých věcech.
  • Třetí díl publikovaný příští pondělí (6. května) bude věnován zásadním metodickým pochybením při určování obvyklé ceny.
  • Za 14 dní (13. května) se budu podrobněji zabývat nejčastějšími nedostatky při určování obvyklé ceny pozemků, resp. obvyklého nájemného.
  • Pátá část zacílí na odůvodnění ocenění (zejména použité metody a hodnot). Vyjde v pondělí 20. května.
  • Sérii zakončíme za měsíc (27. května) závěrečným shrnutím, v němž poukážu také na to, jak velké sankce znalcům hrozí, pokud nepracují dostatečně odborně a pečlivě.

Jakub Hanák