Ministerstvo zveřejnilo návrh na změnu vyhlášky č. 503/2020 Sb.

Souběžně s novelou znaleckého zákona připravuje Ministerstvo spravedlnosti novely vyhlášek č. 503/2020 Sb. a vyhlášky č. 504/2020 Sb., které tzv. provádí obecnější ustanovení zákona. Návrh zveřejnilo v polovině prosince 2024.
Většina změn reaguje na připravenou novelou zákona, některé z nich s ní však přímo nesouvisí. Zejména na ty dále upozorníme.
Uchazečům o znaleckou profesi se má prodloužit doba na zpracování zkušebního znaleckého posudku ze 30 na 60 dnů od doručení oznámení o výsledku posouzení předloženého zadání. Tato doba více odpovídá skutečnosti (kratší lhůta než 2 měsíce/60 dnů není v praxi obvyklá). Je to pozitivní změna už z toho důvodu, že ministerstvo nemá povinnost s uchazečem projednat dobu na zpracování posudku (jako v případě existujících znalců) a uchazeč si tedy nemůže při nejlepší vůli vyčlenit ve svém pracovním rozvrhu dobu na řešení zkušebního posudku. Nelze se pak divit, že uchazeči "zatěžují" ministerstvo žádostmi o prodloužení termínu.
Vedle řady evidenčně-technických změn (např. v žádosti o zápis do seznamu znalců se bude muset nově uvést i datum narození), by se znalci měli začít připravovat na změny ve struktuře znaleckých posudků. Navrhuje se totiž změnit §§ 54, 56, 57 a 58 vyhlášky č. 503/2020 Sb., které stanovují obsah dílčích částí znaleckého posudku.
V § 54, který blíže upravuje sběr a tvorbu dat, se navrhuje doplnit, že "je-li zdrojem dat písemnost obsažená ve spisu vedeném orgánem veřejné moci, znalec z písemnosti rovněž sebere pouze data, která bude analyzovat a která jsou potřebná k odpovědi na zadanou odbornou otázku." Jde o bezproblémovou změnu, která až možná příliš kazuisticky reaguje na nežádoucí případy, kdy podle ministerstva znalec mechanicky přepíše obsah spisu do znaleckého posudku, což následně způsobí mj. spor o výši znalečného.
Další změny jsou významnější, nicméně také by neměly změnit dosavadní způsob zpracování posudků. Podle navrženého § 56 bude muset znalec provést analýzu dat takovým způsobem, aby bylo možné výsledky analýzy dat interpretovat (dnes má být možné zformulovat odpověď na znaleckou otázku). Doplňuje se dále nový odstavec do § 57: znalec interpretuje výsledky analýzy dat komplexně a ve vzájemných souvislostech tak, aby na základě interpretovaných výsledků bylo možné zformulovat odpověď na zadanou otázku. Znalec interpretuje výsledky analýzy dat s ohledem na zadanou odbornou otázku
Ministerstvo změny odůvodňuje tím, že bude takto lépe popsán sled kroků, které znalec činí: tj. po analýze dat a zformulování výsledků analýzy dat [§ 52 písm. d) vyhlášky] následuje interpretace výsledků analýzy dat [§ 52 písm. e) vyhlášky]. Závěr znaleckého posudku [§ 52 písm. g) vyhlášky] lze formulovat až na základě interpretace výsledků analýzy dat (a po provedené kontrole dosavadního postupu).
Vyhláška má nově také jasně stanovit, že posudek znalecké kanceláře musí podepsat na poslední straně i osoba, která je povinna jej osobně stvrdit a blíže vysvětlit. Dosud je takto uvedeno pouze u znaleckých ústavů. V literatuře je tento názor nicméně zastáván už dnes: vedle našeho Průvodce znalce 2021, s. 71 srov. např. Křístek, L. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Komentář. Praha: Leges, § 28.
Vyhláška by měla nabýt účinnosti ve stejný čas jako projednávána novela zákona o znalcích, protože je nedílně spojena s řadou změn v novele. To by se mohlo stát např. 1. července 2025.
Jakub Hanák