Může být obvyklé nájemné nižší než regulované?

Ministerstvo financí postupně upouští od regulace nájemného z pozemků. Přesto se s takovými případy lze stále setkat. Proto je užitečné si připomenout jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Ve věci 28 Cdo 1425/2012 řešil Nejvyšší soud otázku výše bezdůvodného obohacení za užívání soukromého pozemku obyvateli města Prahy k rekreaci. V rozsudku z 8. ledna 2013 soud připomněl věc, která nemusí být tak samozřejmá, jak se na první pohled zdá.

Totiž, "že lze sice obecně předpokládat, že účelem zavedení cenové regulace maximální cenou bylo administrativní snížení cen pod jejich tržní úroveň, což ovšem bez dalšího neznamená, že v konkrétním případě nemůže být obvyklá cena nižší než cena regulovaná. Je tedy na soudu, aby zjišťoval cenu obvyklou (obvyklé nájemné) i v případě, je-li cena regulována stanovením maximální ceny, jestliže účastníci řízení tvrdí nebo v řízení vyjde jinak najevo, že obvyklá cena je pravděpodobně nižší než cena maximální."

Zkušenosti potvrzují, že v situacích, na které nyní dopadá cenová regulace (nájemné z veřejných pohřebišť a určité případy pozemků veřejné infrastruktury pronajatých ve veřejném zájmu), bývá přípustné maximální nájemné vyšší, než je v místě obvyklé. Jeho určení, toť úkol pro znalce a odhadce.

Jakub Hanák