Definitivní konec „minimálního“ nájemného za zemědělskou půdu
Ve Sbírce zákonů vyšla 21. srpna 2013 pod číslem 280/2013 Sb. novela zákona o Státním pozemkovém úřadu a dalších zákonů. Vedle zpřesnění podmínek pro převod některých zemědělských pozemků ze státu na soukromé zemědělce byla zrušena také "minimální" výše nájemného zemědělských pozemků ve vlastnictví státu. Co to znamená pro zemědělce a uživatele státní půdy?
Ustanovení § 22 odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě dnes zní: roční nájemné za pozemky ve vlastnictví státu, náležející do zemědělského půdního fondu činí 1 % z ceny pozemku, pokud se vlastník s nájemcem nedohodnou jinak. K 1. říjnu 2013 bylo toto pravidlo zrušeno. Připomínám, že do roku 2012 se toto ustanovení vztahovalo také na půdu nestátní, soukromou.
Zrušení tohoto paragrafu je rozumný a nevyhnutelný krok. Lze se plně ztotožnit s konstatováním v důvodové zprávě, "že se toto ustanovení jeví jako přežité a neodpovídá realitě při pronájmech státní půdy." V praxi Státní pozemkový úřad (a jeho předchůdce Pozemkový fond) totiž často pronajímal zemědělské pozemky za vyšší nájemné.
Tato novela odstraní také disproporci s tržním (obvyklým) nájemným, které je ve většině regionů vyšší. Ostatně i podrobná "Situační a výhledová zpráva o půdě" vydaná v prosinci 2012 Ministerstvem zemědělství uvádí, že průměrná cena nájemného činí více než 2 % z průměrné úřední ceny zemědělské půdy. Právě od té zákon o půdě dlouhou dobu nájemné odvozoval. Na vysvětlenou: cenou pozemku se v zákoně o půdě rozuměla průměrná cena zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích, která je stanovena vyhláškou č. 412/2008 Sb. (naposledy novelizovanou v roce 2012).
Zrušení "regulace" nájemného zemědělských pozemků však neznamená, že se vzorec (1 % z ceny pozemku ve vyhlášce) přestane používat. Existují oblasti (např. podhůří Jeseníků), kde se tímto způsobem běžně stanovuje obvyklé nájemné mezi soukromými zemědělci a vlastníky pozemků. A bude se tak dít i dále.
Pro úplnost je třeba zmínit, že často zastávaný názor, že zákon o půdě stanovil minimální cenu za pronájem pozemků, je nepřesný. Minimální cena je podle § 5 zákona o cenách druh úředně stanovené ceny a je cenou, kterou není přípustné snížit. Stanovit minimální cenu je oprávněno pouze Ministerstvo financí, které svého oprávnění využilo např. při určení ceny za výkup pozemků zastavěných pozemní komunikací. I v případě pronájmu zemědělského pozemku však bylo vždy možné dohodnout se na jiném nájemném - menším, ale i vyšším.
Jakub Hanák