Obecná část vstupní zkoušky znalce: zpráva z Kroměříže
Včera proběhla v Kroměříži již popatnácté obecná část vstupní zkoušky znalce. Jak se v ní znalcům a uchazečům o znalectví daří?
Proč zkouška?
Podmínkou pro zápis do seznamu znalců je složení vstupní zkoušky. Její obecná část ověřuje jednak znalost a schopnost aplikace právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, ve kterých se znalecká činnost vykonává, jednak znalost náležitostí znaleckého posudku. Tuto zkoušku musí do konce roku 2025 absolvovat také všichni znalci, kteří získali znalecké oprávnění do konce roku 2020 a chtějí ve znalecké činnosti pokračovat i v roce 2026. K dnešnímu dni je v seznamu znalců zapsáno 6 341 znalců, přičemž ověřovací zkoušku zatím absolvovalo nanejvýš 83 z nich (jsou sice dostupná data o proběhlých zkouškách, mezi jejími účastníky jsou však i osoby teprve usilující o zápis do seznamu znalců).
Bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti dr. Martin Richter dříve uvedl, že půjde jednoduchý test ze základní orientace ve znalecké činnosti. Dosavadní výsledky podle mého názoru tomuto tvrzení neodpovídají. Úspěšnost je totiž pouze 76 %.
A jaké jsou osobní zkušenosti z testu?
Předně je třeba zdůraznit, že informace, které Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo (časová náročnost, dostupné pomůcky, podoba otázek) poskytují velmi přesnou představu o průběhu testu. Jedinou výjimku představuje skutečnost, že náročnost testu je fakticky vyšší než deklarovaná. Nestačí totiž odpovědět správně na 75 % otázek, neboť ke zvládnutí vstupního testu bylo nutné odpovědět na 8 z 10. Na druhou stranu tento rozdíl může kompenzovat příjemná atmosféra ve zkušební místnosti, třebaže v budoucnosti v případě vyššího počtu žadatelů bude organizační náročnost bezpochyby mnohem vyšší než dnes, kdy se zkoušky zúčastňuje v průměru pět uchazečů. Nezapomeňme, že pokud by chtěly pokračovat tři čtvrtiny současných znalců a každý rok by požádalo o zápis do seznamu 250 nových uchazečů, jak ministerstvo původně předpokládalo (viz důvodová zpráva k návrhu zákona), bylo by nutné do konce roku 2025 vyzkoušet přes 5 700 osob (za více než rok účinnosti zákona, byť za koronavirových omezení, ji absolvovala necelá stovka; do konce letošního roku je naplánováno dalších třináct termínů).
Proč je tedy úspěšnost uchazečů i stávajících znalců tak nízká?
Všichni zkoušení by za sebou měli mít několik let znalecké praxe, takže by měli být solidně připraveni. Přitom jsem přesvědčen, že žádná z testových otázek nebyla tzv. chyták (za ten nelze považovat formulaci otázky vyžadující uvedení odpovědí, které nejsou správné). Ani nebyly ověřovány znalosti, které by znalec při zpracování a vysvětlování znaleckého posudku nepotřeboval.
Důvodem je tak zřejmě rozsah povinností, které znalci mají. Oznamovací povinnosti jsou v několika ustanoveních zákona, podmínky pro výkon znalecké činnosti jsou podrobnější než dříve a významně narostly také formální požadavky na znalecké posudek. Řada znalců také nezpracovala posudek např. pro účely trestního nebo správního řízení. Jelikož lze při skládání testu používat právní předpisy, nelze se divit, že otázky nejsou triviální, ale vyžadující znalost souvislostí či úvahu. V tomto mohou pomoci specializované přípravné kurzy, ale dobrou službu odvede i ministerstvem zveřejněný materiál. Znalci ani uchazeči o výkon této složité profese by proto neměli obecnou část vstupní zkoušky podcenit.
Výhodou je, že zkoušky se konají v Praze a Kroměříži. Tedy městech s památkami zapsanými v seznamech UNESCO. Nebudu zřejmě jediný, kdo bude za příjemnější považovat Kroměříž, kde je solidní vlakové i automobilové spojení, zkouška se odehrává kousek od pamětihodností i příjemného pivovaru.
Jakub Hanák