Potřebuje znalec novou pečeť? Aneb nová sdělení Ministerstva spravedlnosti pro znalce

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo koncem pracovního týdne na speciálním webu pro znalce dvě sdělení k používání znalecké pečeti a znaleckého průkazu a také možnou šablonu znaleckého posudku.

Šablona znaleckého posudku

Potěšilo nás, že vzor titulní i poslední strany znaleckého posudku v našich publikacích je téměř identický se zveřejněnou ministerskou šablonou. Ve výkladu právní úpravy jsme se tedy nezmýlili. Drobně se lišíme v nevýznamných detailech: pořadí (rozložení) jednotlivých náležitostí na stránce, přičemž jsme nadále přesvědčeni, že doložka znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, má být umístěna před znaleckou doložku [viz § 46 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 503/2020 Sb.]. Poněvadž ministerstvo na titulní straně uvedlo také seznam kapitol posudku, potvrdilo tím náš zveřejněný názor, že titulní strana může obsahovat i zákonem nepředvídané náležitosti, pokud to nenaruší přehlednost posudku (např. logo znalecké kanceláře či fotografii oceňované věci).

Průkaz znalce

To, že znalci nenašli v poštovní schránce na konci roku nový průkaz znalce, není tragédie. Průkaz se používá pouze při provádění znaleckých úkonů před soudy a úřady, přičemž zpravidla je totožnost osoby ověřována pomocí občanského průkazu: na průkazu znalce vzor 1967 totiž není fotografie. Nový průkaz znalce bude již obsahovat fotografii, takže se  zavedená praxe možná změní a průkaz znalce získá smysl. Ve sdělení zveřejněném 28. 1. 2021 ministerstvo potvrdilo, že se mohou znalci v případě potřeby legitimovat stávajícím znaleckým průkazem a že nové průkazy znalci obdrží poté, co požádají o zápis do seznamu znalců podle nové právní úpravy a budou do něj po splnění zákonných podmínek zapsáni.

Znalecká pečeť

Významnější je potvrzení, že znalci mohou nadále používat starou znaleckou pečeť. Znaleckou pečetí je totiž nutné označit každý znalecký posudek v listinné formě. Ztotožňujeme se s tím, že otištění staré znalecké pečeti dokládá, že znalecký posudek byl zpracován znalcem oprávněným vykonávat znaleckou činnost podle přechodných ustanovení zákona o znalcích.

Dokonce si myslíme, že řada znalců ani žádnou novou pečeť potřebovat nebude, protože nová bude úplně stejná jako stará. 

Pečeť bude totiž stále razítko kulatého tvaru o průměru 36 mm s malým státním znakem uprostřed. Na obvodu razítka (v kruhopisu) bude jméno znalce a rozsah znaleckého oprávnění. Pokud znalec používal pouze jeho zestručněnou podobu (typicky obor či obory), je vysoká pravděpodobnost, že tyto obory mají stejný název i podle nové právní úpravy. Nově si bude muset ale vybrat pouze z modré nebo fialové tiskové barvy (dosud byla pouze nedoporučená červená a černá).

Zatímco u znalců a znaleckých ústavů zapsaných v II. oddílu seznamu znaleckých ústavů toto provizorium nečiní problémy, v případě znaleckých kanceláří tomu je jinak. Musí totiž označit, že posudek vyhotovila znalecká kancelář, pečeť ovšem obsahuje nadále označení znalecký ústav.

Starou znaleckou pečeť bude možné využívat do doby, než budou znalcům vydána potvrzení opravňující je k objednávce a převzetí nové znalecké pečeti (to zřejmě předpokládá § 11 zákona). Lze očekávat, že postup bude stejný jako u překladatelů a tlumočníků, na jejichž stránkách lze nalézt bližší informace o vydávání bumážky pro novou znaleckou pečeť: po zpřístupnění nového seznamu budou znalci povinni vygenerovat si příslušné potvrzení, na jeho základě si objednají pečeť (technické informace k postupu, jakým bude možno generovat potvrzení pro objednávku a převzetí pečetí obdrží zřejmě spolu s oznámením o zpřístupnění).

Starou znaleckou pečeť nebude znalec povinen ministerstvu vrátit, protože tuto povinnost má pouze při ukončení znalecké činnosti (viz § 14 odst. 5 znaleckého zákona). Znalec by však měl ve vlastním zájmu zabránit jejich zneužití. Shodný názor zastávají také autoři i pro znalce užitečného článku o přechodných ustanoveních v zákoně o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Pojištění jako znalecký evergreen

Ve znaleckých kruzích nadále rezonuje hlavně povinné pojištění. Připomínají např. nesmyslnost být pojištěn v době, kdy má znalec pozastaven výkon znaleckého oprávnění. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali také, přičemž v tištěné publikace (str. 28 a 29) nabízíme podrobnou argumentaci pro výklad, že znalec má být pojištěn pouze po dobu výkonu znalecké činnosti. Naopak se neztotožňujeme s kritikou povinného pojištění s argumentem, že znalci stejně nebude poskytnuto plnění v případě, že způsobí škodu a současně se dopustí trestného činu křivého znaleckého posudku. Smyslem pojištění není totiž hradit škody způsobené úmyslným jednáním. 

Snad pomalé zavádění nového zákona o znalcích nezbrzdí dále odchod ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců z ministerstva do advokacie. Informoval o tom web Česká justice. V rozhovoru, který tomuto webu odcházející ředitel poskytl, nás zaujalo zejména prohlášení, že se "jeho" útvar "nepodílel na tvorbě nového zákona a musel se s novou legislativou seznámit úplně stejně jako její adresáti z řad znalců a tlumočníků." Zde je třeba podotknout, že organizační změny uvnitř ministerstva nemohou být omluvou pro těžkopádné zavádění nové právní úpravy do praxe a absenci klíčových nástrojů, které úprava zavádí: seznamu znalců a elektronické evidence znaleckých posudků. Ministerstvo kvůli tomu nejen ztrácí důvěru znalců, tlumočníků a překladatelů, ale dostává se až do pozice prosebníka. Jelikož zákon neukládá znalcům povinnost doplnit údaje do evidence zpětně, může na ně totiž ministerstvo pouze apelovat, aby tak učinili v zájmu úplnosti evidence a získání relevantních dat pro další metodickou a legislativní činnost.

Aplikační praxi budeme nadále sledovat a komentovat.

Za tým ITEZ Jakub Hanák