Kolik stojí věcné břemeno vedení? (I.)

Každé město je protkáno sítí vodovodů, elektrických vedení a dalších sítí. Postavení nového vedení na pozemku není v zásadě možné bez svolení jeho vlastníka. Stavebník s ním potřebuje uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Teprve poté může jeho pozemek využít. Bezpečný provoz vedení také vyžaduje od vlastníka pozemku, na kterém je postaveno, aby strpěl řadu omezení. To vše se musí promítnout od ceny za věcné břemeno vedení. Jak se počítá? A o jakou částku si můžeme říci?

Nelze si nevšimnout, jak stále přibývá nových domů, supermarketů a dalších staveb. Všechny potřebují přísun energií a vody. Proto dochází ke stavbě nových energetických vedení. Některé z nich jsou umisťovány pod zem (plynovody, vodovody), jiné jsou z ekonomických důvodů nadále vedeny vzduchem (elektrická vedení, telefonní kabely). Jen zřídka se projektantům podaří naplánovat jejich trasu takovým způsobem, aby "nepřetnula" pozemek, který vlastní někdo jiný.

Jste-li vlastníkem takového pozemku právě vy, měl by vás stavebník informovat již v okamžiku, kdy začal vyřizovat potřebná povolení u stavebního úřadu. K jejich vydání sice není nezbytně nutný váš souhlas, ale pro stavebníka je jeho získání nejrychlejším a nejlevnějším řešením. Nemusí totiž podstoupit zvláštní řízení před vyvlastňovacím úřadem. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti, když je vám předložen návrh smlouvy o zřízení věcného břemene.

Co je smlouva o věcném břemeni

Na základě této smlouvy získává stavebník oprávnění umístit a provozovat na pozemku konkrétní vedení. Vlastník pozemku je poté povinen vedení na svém pozemku strpět. Proto se stavebník nazývá oprávněný z věcného břemene, vlastník pozemku povinný. Po uzavření smlouvy je věcné břemeno zapsáno do katastru nemovitostí.

Věcné břemeno dává oprávněnému v podstatě stejná práva jako by si pozemek pronajal. Na rozdíl do nájmu je však věcné břemeno zřízeno natrvalo, což dává provozovateli vedení větší jistotu. Stejně jako u nájmu se za zřízení věcného břemene pochopitelně platí.

Podél vedení existuje ze zákona (např. § 46 zákona č. 458/2000 Sb. nebo § 23 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích) ochranné pásmo. Podle významu a charakteru vedení se liší jejich velikost: od 1 až 12 metrů. Různé jsou též činnosti, které jsou v těchto pásmech zakázány. Typické je, že provozovatel vedení musí odsouhlasit realizaci nové stavby na pozemku. Vlastník pozemku však může také být povinen prořezávat stromy apod. Tato omezení mohou v některých případech výrazně snížit hodnotu pozemku a učinit jej až neprodejným. Tento důsledek nastává hlavně u pozemků, na kterých lze podle územního plánu stavět (územní plán vytváří obec a dnes je možné do něj nahlédnout na webových stránkách obce).

Zkušenosti potvrzují, že na ceně dost často ztroskotá dohoda. Důvodem jsou rozdílné představy provozovatele vedení a vlastníků. Oba chtějí dosáhnout, co nejlepších podmínek. Odmítnutí návrhu však pro vlastníka pozemku není vždy výhodné. Ten, kdo chce vedení postavit, se totiž může obrátit na vyvlastňovací úřad, aby zřídil věcné břemeno svým rozhodnutím i proti vůli vlastníka pozemku (viz např. § 23 energetického zákona). I v tomto případě dostane vlastník peněžitou náhradu, kterou stanoví znalec. Může být ale nižší, než kterou by akceptovala energetická společnost, kdyby došlo k dohodě.