Existuje ochranné pásmo melioračních staveb?

Bezpečný provoz inženýrských sítí je tradičně zajištěn ochrannými pásmy. Tato pásma slouží též k ochraně lidí a majetku v okolí inženýrské sítě (plynovodu, vodovodu, vedení elektřiny, kanalizace). Ochranné pásmo je prostor okolo trasy inženýrské sítě, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky pro výstavbu a provozování staveb, vedení komunikací a další činnosti (např. výsadbu stromů, terénní úpravy apod.). Ochranné pásmo nepřímo také přispívá ke snadnému přístupu k inženýrské síti pro údržbu, opravy a další potřeby. Velikost ochranného pásma se liší zejména v závislosti na typu inženýrské sítě (srov. např. § 46 energetického zákona). Ochranné pásmo vzniká ze zákona a to nejčastěji ke dni nabytí právní moci územního rozhodnutí, kterým je stavba sítě na pozemku povolena.

Meliorační stavby patří mezi inženýrské sítě, které za zákona (srov. § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) ochranné pásmo nemají. Neměly ho ani za předchozí právní úpravy: zákona č. 138/1973 Sb. Oba dva uvedené zákony ovšem umožňuji, aby se vlastník meliorační stavby (bez ohledu na to, zda slouží k závlaze nebo odvodnění) obrátil na vodoprávní úřad, aby v zájmu její ochrany opatřením obecné povahy stanovil ochranné pásmo podél tohoto vodního díla a zakázal nebo omezil v něm podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností.

Provozovatelé melioračních staveb by však měli mít na paměti, že podle § 58 vodního zákona mají vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne.

Výše finanční náhrady je zpravidla stanovena na základě znaleckého posudku, přičemž soudy ve svém rozhodování zohledňují především:

• nakolik ochranné pásmo vlastníka ve využívání jeho pozemku skutečně omezuje,
• jak dlouho ochranné pásmo trvá,
• jaký byl dosavadní a do budoucna předpokládaný způsob využití zasaženého pozemku,
• vliv příslušného omezení na obvyklou cenu pozemku (blíže srov. rozsudek ze dne 1. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5820/2016).
  

Jakub Hanák